Potkal jsem dvojici, co mne mile pozvala na Pasování prváků v klubu 7 nebe (což je sám o sobě fantastický název baru), vnutila mi lístek a já jim přispěl bankovkou “na zdárnost akce”. Tak by to mělo být. Důstojné, milé, příjemné, udělal jsem si tečku v kalendáři. Nicméně oba si posteskli, že je malý zájem, hlavně ti mladší, ti níž. Hierarchie mazáků a bažantů se pořád drží a funguje Nicméně proč tam jít. Vstupné symbolické = 2 piva. Občerstvaní a chlast v baru, cigárko na chodníku, na to se vždycky našetří. Sice už neplatí džendrově nevyrovnané “jako chlap pozvu holku na panáka”, což je, věřte – nevěřte, škoda moderní doby, ale komunita se má tužit. Mladší mají projít Rituálem, starší jim mají pomáhat a předávat podstatné informace (jako např že k doc. XY je dobré mít modrou), k arch. YX zase přijít s výstřihem a “naboso”. A tam chodit, jinam nechodit, „to dáš, vole, to je snadný.“ Já nevím, jak studujete dnes, ale umění prolézat bylo vždy a všude založeno na konspiraci studentů a některé/někteří to ovládali tak sqěle, že vstoupili do bájí a legend stejně jako jistý Herkules. To je pospolitost. Nevíte, kdy se může hodit znalost lidí napříč ročníky, kdy budete potřebovat vytáhnout trn z paty. Ti nahoře potřebují pomoct s výkresy či uvařit kafe, ti dole neví jak uspět v Chemii. Skripta, poznámky, taháky a zkušenosti se sdílejí. Odjakživa se studovalo jen díky pospolitosti, klanům a tajným spolkům. Navíc hezké holce donesete panáka, ta vás pošle do háje, takže si na truc a žal můžete dát dva další, probrat to s neznámým opilcem na baru a odejít spokojeně s pocitm, že vo nic nejde. Pospolitost se nedá nahradit omluvným trucováním nezúčastněných. Neexistuje adekvátní výmluva na pocit, “ty vogo, že jsem tam nešel…” Zbude jen vlastní lítost. Možná i přijdou kantoři, opijí se a budou dělat návrhy krásným dívkám, opijí se, když dostanou košem, opijí se před rozjezdem a vy budete moci je pomlouvat a vytvářet fámy jak to zaručeně bylo doopravdy. Není to lidské? Není to krásné? Takhle vznikají Legendy! A hlavně nezapomínejte na slušné vychování. Muži pomáhají Dámám, pouští je do dvěří a snaží se vyhovět jejich rozmarům a chutím. Muži stojí frontu u baru. Dámy to kvitují milým úsměvem, dávají pocit okolí, že jsou to ti opravdoví Muži a všichni si to užívají. Souboje na kordy či pistole kvůli urážkám či Dámskému kapesníčku se odkládají na rozbřesk do parku Lužáneckého. Největší ostudou je poblít vlastní špičky bot. Ještě pořád nepůjdete? Výzva napříč všemi ročníky: Kdo tam nepůjde, nedostane zápočet ani zkoušku. Tak co, vy Nerozhodnutí, Pochybující, pořád nic?